↵ 1 Kings 22 Καὶ εἶπεν, οὐχ οὕτως· ἑώρακα πάντα τὸν Ἰσραὴλ διεσπαρμένον ἐν τοῖς ὄρεσιν ὡς ποίμνιον ᾧ οὐκ ἔστι ποιμήν· καὶ εἶπε Κύριος, οὐ κύριος τούτοις Θεός; ἕκαστος εἰς τὸν οἶκον αὐτοῦ ἐν εἰρήνῃ ἀναστρεφέτω.
-
Καὶ
And
-
εἶπεν
said
-
,
-
οὐχ
not
-
οὕτως
thus
-
·
-
ἑώρακα
i have seen
-
πάντα
all
-
τὸν
the
-
Ἰσραὴλ
Israel
-
διεσπαρμένον
scattered
-
ἐν
in
-
τοῖς
the
to the
-
ὄρεσιν
mountains
-
ὡς
as
-
ποίμνιον
flock
-
ᾧ
o
-
οὐκ
not
-
ἔστι
is
-
ποιμήν
shepherd
-
·
-
καὶ
and
-
εἶπε
said
-
Κύριος
Lord
-
,
-
οὐ
not
-
κύριος
lord
-
τούτοις
these
-
Θεός
God
-
;
-
ἕκαστος
each
-
εἰς
into
to
-
τὸν
the
-
οἶκον
house
-
αὐτοῦ
his
-
ἐν
in
-
εἰρήνῃ
peace
-
ἀναστρεφέτω
let him return
-
.
And he said, Not so, I have seen all Israel scattered in the mountains like a flock that has no shepherd, and the Lord said, Do these not have a lord God? Let each man return to his house in peace.